Skara lamelarni stejne jako ostatni skary - neprodukuje rohovinu, ale mimo jine, zprostredkovava vyzivu sve pokozky (epidermis - epi - znamena nad, - hypo - pod ), ktera produkuje lamelarni rohovinu. Epidermis je mikroskopicka zalezitos prumerna tloustka 0,3 - 1,5 mm.

Popis je smerem od steny kopytni kosti ke stratum medium rohoveho pozdra.

Na stenove plose kopytni kosti je hypodermis, ktera kopytni kost pevne spojuje s lamelarni skarou (dermis). Na povrchu lamelarni skara vybiha v primarni papily a povrch primarnich papil vybiha v sekundarni papily, tim dochazi:

1. k zvetseni plochy na ktere muze dochazet k difuzi zivin z kapilar skary - dermis do epidermis (pokozky)
2. k zvetseni plochy na ktere je zavesena kopytni kost.

Na takto vytvorenem povrchu skary se nachazi basalni memebrana na kterou naseda stratum basale pokozky jehoz basalni bunky se deli (mnozi) a ty nove vytvorene tlaci ty starsi smerem k povrchu k stratum corneum. ( Smerem ven ke kopytnimu pozdru ). Takze postupne vytvari stratum spinosum, granulosum, lucidum az se znich vytvori stratum corneum dale primarni a pak sekundarni rohove lamely, ktere prechazeji - vytvareji LAMELARNI ROHOVINU. Za tohoto postupu od stratum basale ke stratum corneum dochazi ke starnuti -diferenciaci - keratinizaci = v bunkach dochazi k proteosynthese bilkovin hlavne keratinu, ktery zustava uvnitr bunek, ale i k synthese mezibunecne "tmelove hmoty"- matrix -fosfolipidy, glykolipidy, glykoproteiny, ktere se dostavaji mimo bunek exocytozou a zprostredkuji pevne spojeni zestarlych, oplostelych, byvalych basalnich bunek v budouci rohovine = kornifikace. Keratinizovane bunky take drzi v rohovine pohromade desmozomy (macula adherens) jsou to intermediarni filamenta ruzne chemicke povahy - keratinova, desminova.

Takto vznikla LAMELARNI ROHOVINA - nyni jiz jako stratum internum je dale tlacena temer horizintalne proti stratum medium - stredni vrstve rohove kopytni steny (produkovanou korunkovou epidermis, ktera naseda a je vyzivovana korunkovou dermis - skarou) se kterou se vyse uvedenym zpusobem spojuje (vysoky obsah vody) a je rustem rohove steny tazena smerem k nosnemu okraji kopyta, kde je jeho soucasti a protoze lamelarni rohovina neobsahuje pigment tvori - BILOU CARU.

Lamelarni rohovina se svymi lamelami zustane soucasti rohoveho kopytniho pouzdra po jeho sneseni -"vyzuti", ale je to produkt lamelarni epidermis, kterou vyzivuje lamelerni skara.

GLAZURA

Kuze prechazi plynule v rohovinu kopytni pouzdra prostrednictvim obruby - korunkoveho lemu - periople. Obruba zacina tam kde na korunce konci ochlupeni, pod ni se nachazi skara korunkova a zacatek novotvoreneho rohoveho pouzdra, je siroka 1 - 2cm, smerem dolu se ztencuje az plynule prechazi na rohovou kopytni stenu. I tady je hypodermis (podkozi), ktere prechazi ve skaru - zde jako skara prechodni (kuze prechazi v rohovinu) nebo hranicni nebo skara obruby nebo periople corium. I tady na tuto skaru prostrednictvim bazalni membrany naseda epidermis, ktera zde vytvari, diky velmi jemnym "sametovym" papilam, nez tenkou vrstvu rohoviny obruby (lemu) - je tvorena jen nekolika vrstvami bezjadernych, zcela oplostelych bunek, vyplnenych keratinem a spojenych mezibunecnou tmelovou hmotou - matrix. Tato jemna vrstva - blanka rohoviny v miste, kde obruba konci prechazi na venkovni plochu cerstve vytvorene (vyssi obsah vody) rohove steny - stratum externum, s kterym se diky spravne hydrataci spoji a stejne jako uvnitr, na stratum medium nalepena lamelarni rohovina, odrusta (je tazena - nesena) s rohovym pozdrem smerem k nosne hrane a tim na povrchu kopyta vytvari leskly povrch - GLAZURU. Zachovala glazura - leskly, hladky povrch kopyta je jeden z ukazatelu, ze kopyto je zdrave, spravne hydratovane.
Glazura omezuje vyparovani vody z rohoviny kopytniho pouzdra, ktera se tam dostane v oblasti korunky - obruby. Skara obruby vytvari velmi jemne, huste, papily, ktere jsou schopny zadrzovat vodu a podilet se tak na spravne hydrataci pod ni vznikajici rohoviny rohoveho pozdra. Proto je spravne a neni to zbytecne chodit s konmi do vody.